Recenze: NHL 12
Letošní ročníky dvou nejsledovanějších sportovních sérií, FIFA a NHL, jsou jednoduše jiné. Zejména tedy v porovnání s těmi předchozími, neboť se napříč fotbalem i hokejem od EA Sports (už poněkolikáté) rozjel staronový trend – fyzika. A zatímco je aktuální FIFA plná realistických pádů a pěkných střel, v NHL se to jen hemží nepovedenými přihrávkami, zmasakrovanými brankáři a odletujícími hráči. Jde o dost podstatné změny na to, aby přinutily staré harcovníky učit se novým kouskům, nezapomínejte ale, že ne všichni mají chuť pískat si s vývojáři stejnou písničku.
Letošní zpracování NHL je především o demonstraci fyzikálních zákonů, díky kterým chtějí vývojáři oživit celkový dojem ze hry. Zápasy tak v porovnání s loňským ročníkem působí zase o chloupek pomalejším dojmem, zato si v nich ale užijete mnohem více volnosti. Začneme-li systémem přihrávek, v EA Sports zůstali u taktičtějšího zahrávání, kdy je hráč nucen triggerem určit sílu přihrávky.
Další věcí, o kterou se v NHL 12 postarali, je ještě větší agresivita, kterou se můžete během hraní prokázat. Zpětně je vcelku zajímavé přemýšlet nad tím, nakolik nám všem vadila příslovečná nedotknutelnost brankářů, ať už to ale bylo jakkoliv, stala se minulostí.
Opakuje se to jako flašinet, ale nejde to jinak. Mírný pokrok v mezích zákona, to přesně padne na NHL 12, která vás potěší novinkami ve fyzikálním systému a systému přihrávek a přinutí vás hrát zase trochu jinak